Těžko se hledají slova která by dokázala popsat to co se stalo před pár dny v Norsku. Tolik mladých životů bylo zničeno v celonárodní tragédii.

Ahoj všichni. Prázdniny jsou za dveřmi. Vím, že se těšíte na všechno, co vás čeká.... prázdniny u babičky, tábory, výlety s mládeží, Kristfest, United Worship Festival... Nevím, co ještě dalšího, ale věřím, že si to pořádně užijete a využijete ten čas k odpočinku i k plánování na další rok.

Tak. Naše první akce byla vskutku nezapomenutelná a především sama o sobě velice poučná.

Co se stalo:

Akci jsme zahájili vybráním otázek, z původních patnácti jsme se shodli na šesti, ty jsem dala do ankety ve formě letáků a ty jsme každý měli rozvěsit po škole, box na odpovědi strategicky na okně, které je pořád obsazené o přestávkách, a rozdělili jsme si půst. Ten týden, co visely otázky, probíhaly na škole zrovna přijímačky do primy a 1. ročníku, to znamená, že téměř všechny třídy měly akce typu kino nebo sportovní dny... Takže vlastně jediná třída, která měla vyučování víc než jednou týdně, byla ta moje. To by se dalo skousnout, i kdyby jediný člověk hlasoval, stačí...

Tak na tohoto „gangstera“ jsme se už pěkně dlouho těšili. Erik Erhart ze Severní Karolíny (USA) přijel ve čtvrtek 19. 5. 2011 do Prahy. Odpoledne jsme se s ním setkali, abychom probrali co a jak. Už když jsme ho pozdravili, tak jsme věděli, že se od něj můžeme hodně naučit, a byli jsme připraveni toho využít. Když jsme potom šli na večeři, Erik se v restauraci začal bavit s číšníkem a mně se strašně líbilo, jak využívá každé příležitosti k tomu, aby lidem řekl tu dobrou zprávu – že Ježíš zemřel za naše hříchy a dal nám spasení jako dárek.