Počátkem tohoto roku mě okolnosti přivedly k věřícím lidem, kteří vírou nejen žijí, ale aktivně ji i šíří dál prostřednictvím kázání či konáním křesťanských setkávání. Napadlo mě tedy zkusit vytvořit určité modlitební shromáždění také u nás ve škole a pomoci především těm, kteří se cítí osamocení či hledají smysl života, nebo jen alespoň spojit věřící a společně posílit naši víru.

Začal jsem se modlit za to, abych poznal, jestli je Boží vůle, abychom zorganizovali modlitební společnost. A postupně jsem cítil Boží vedení, jak mě nasměrovával. Problém nalezení místa k modlitbám se jako zázrakem vyřešil, když jsem našel odvahu zeptat se přímo pana ředitele. Nabídl nám svoji ředitelnu, což mě zcela zaskočilo. :-)

Hned jsme se dali do práce, vytiskli pozvání na první společnou modlitbu a rozdali to především těm, o kterých víme, že jsou věřící. A o velké přestávce jsme se modlili v ředitelně za ostatní spolužáky a všechny učitele... a především chválili a děkovali Bohu! Od té doby se scházíme pravidelně každý den o velké přestávce na krátké modlitby. Nabídli jsme to i učitelům a postupně přibíráme další své kamarády. V průměru nás bývá kolem 10 lidí a jsme otevření pro každého.

Jen se už nescházíme v ředitelně, ale chodíme se modlit ven za školu. Některým učitelům to totiž začalo vadit. Neustále se potýkáme s drobnými problémy, ale těší nás, že nám Bůh dal tuto šanci a že ho cítíme uprostřed nás. Chodíme se modlit s jistotou Boží vůle, a proto víme, že Bůh nás nezavrhne, ale naopak nám pomůže obhájit se a překonat potíže (např. nepříznivé počasí či narážky ostatních lidí) a využije si nás k šíření víry k dalším spolužákům. Děkujeme ti, Pane!

Vojta