aneb 2. konference Nové generace

Bylo sychravé páteční odpoledne, když jsme s Lenkou „stepovaly“ na těšínském nádražním nástupišti v netrpělivém očekávání na zpožděný vlak do Brna. Bylo 17. září a my jsme se vypravovaly na Konferenci Nové generace. Přemýšlely jsme, jaké to asi bude – z naší loňské sedmičlenné výpravy zůstalo jen takové dvoučlenné torzo…

Nicméně naše „výprava“ do Brna šťastně dorazila a 2. ročník „již tradiční“ „ňú dženerejšn“ konference byl odstartován. Sborový sál se brzy naplnil radostnými chválami, za kterými následovala svědectví, vyučování v podání koho jiného než našeho milého Espena Gilsvika, který svá poselství vždy ilustruje „soudobými podobenstvími“, jež vždy dávají čerstvý nádech zdánlivě tak „dobře známým“ Božím pravdám. Myslím, že na jeho kázáních nikdo nedřímal – ti, kdo Espena zažili, vědí, jak skvěle váže v jedno hlubokou burcující zvěst se zábavou a humorem. =)

Jako třešnička na dortu pátečního večera byl pro nás přichystán krátký film Motýlí cirkus – působivý příběh „člověka- trosky“ a jeho postupné proměny v obdivuhodnou osobnost. Asi každému zůstala kdesi na dně mysli ležet otázka „Jak si ty ceníš sám sebe a jak si ceníš ostatních“…

Sobota na nás už od rána čekala s dalšími semináři, svědectvími a modlitbami. Bylo pro mě občerstvením slyšet, jak se Bůh přiznává ke snahám studentů na jiných školách, velmi obohacující bylo slyšet různé nápady a tipy.  Povzbudilo mě to k tomu, abych jednoduše byla aktivní, i když nevidím okamžitý efekt, protože naší starostí je rozsévat a ne produkovat ovoce. Viděla jsem, že se ostatní často ocitají ve stejných situacích a řeší podobné problémy jako já ve své každodennosti.

Naskytla se také nejedna příležitost odchytnout si tu či onu neznámou tvář a seznámit se. Vždy cítím hluboký obdiv, když slyším od někoho, že je sám věřící na škole, a přesto se snaží prosvětlovat tu tmu Božím světlem. Klobouk dolů!  Já osobně jsem rovněž ocenila výtvarný workshop, kde byla možnost si vyrobit na tričko vlastní potisk, třeba něco ve stylu „Jsem křesťan…“ Vlastnoruční je vždycky originální!

V sobotu pozdě večer, když jsme se poměrně utahané nasoukaly do vlaku uhánějícímu k Těšínu, jsme tak nějak spolu konstatovaly, že nám Konference dala víc, než jsme čekaly. Myslím, že pro mě byla jakýmsi duchovním „nakopnutím“, rozšířením obzorů. Takže novogeneráčaci, kteří jste to prošvihli: máte čeho litovat :D  Ono, dobrá tradice není zlá, a tak doufám, že i tahle  konference se natrvalo zapíše do seznamu křesťanských akcí a že bude místem, kde se sjedou lidi, kterým záleží na svých školách a chtějí na nich šířit Jeho království...    

DM

P.S. Pokud byste se chtěli podívat na film The Butterfly circus, klikněte zde.