Tak. Naše první akce byla vskutku nezapomenutelná a především sama o sobě velice poučná.

Co se stalo:

Akci jsme zahájili vybráním otázek, z původních patnácti jsme se shodli na šesti, ty jsem dala do ankety ve formě letáků a ty jsme každý měli rozvěsit po škole, box na odpovědi strategicky na okně, které je pořád obsazené o přestávkách, a rozdělili jsme si půst. Ten týden, co visely otázky, probíhaly na škole zrovna přijímačky do primy a 1. ročníku, to znamená, že téměř všechny třídy měly akce typu kino nebo sportovní dny... Takže vlastně jediná třída, která měla vyučování víc než jednou týdně, byla ta moje. To by se dalo skousnout, i kdyby jediný člověk hlasoval, stačí...

V pondělí po tom týdnu jsem prošla školu a letáky nikde (nechápu a nevím, co se s nimi stalo) a jedna odpověď. S Fandou (z CB, jsem za něj moc vděčná, bez něj by to nešlo) jsme se ale přesto dohodli na náhradním plánu – nějak jsem sehnala asi pět letáků, co mi zbylo, dala je na nejfrekventovanější místa ve škole (je to málo, ale aspoň něco) a on promluvil v hlášení o urychlení téhle akce s tím, že dort dostane vítěz hned další den.

Jako by se něco zvedlo, začalo se o tom mluvit a roznesly se i pochybnosti jako „Dort nikdo nikomu určitě nedá!“ a po škole lidi začali letáky hledat. Otázky spolužáků „Co to má být, zadarmo rozdávat dorty a modlit se?“ :) Odpoledne tam bylo odpovědí víc, nevím kolik, nechala jsem to tam ještě na odpolední vyučování.

Moje sestřička vybrala dort, ovocný se zeleným želé, k tomu byla připravená NG Bible, ta na CDčku... A večer mě začal Pán vést do půstu. Nechápala jsem a ani popravdě moc nechtěla, poslední dobou řeším jinačí boje a půstu jsem si užila víc než dost... Samozřejmě, ráno jsem na jídlo ani nevzpomněla a teprve během rána si uvědomila, že asi vážně chce.

A teď konečně k následujícímu dni, kdy jsem také posílala žádost o modlitby:

Ráno příchod do školy, trošku pozdě, dort uložen v bezpečí, jdu kouknout na krabičku. BYLA PRYČ. Takže situace: máme dort, pár posledních anket po škole, očekávající skeptiky a nemáme výherce, do velké přestávky zbývají čtyři vyučovací hodiny. Prvních pár hodin jsem psala hodně důležité testy, takže na přemýšlení navíc nebyl čas, prostě jsem se modlila a pak něco před desátou přišel nápad, neřekla jsem ho ostatním celý, protože jsem netušila, jak se to bude vyvíjet, takže Fanda se opět chopil rozhlasu – výherce bude ten, kdo jako první přijde se správnými odpověďmi do haly o velké přestávce. Je to takové centrum kus od hlavního vchodu, automaty na kafe, nástěnka o změnách rozvrhů... Rozeslala jsem SOS žádosti o modlitby, svolala přítomné členy NGčka s tím, ať se modlí a přijdou tam.

V 11 jsme stáli v hale s dortem zeleným jako kiwi, smáli se a, Bože díky!, lidi přišli. A co víc, přišlo jich dost a všichni měli odpovědi špatně : D Vážně, o dort byl zájem a řada rostla... Nakonec správné odpovědi měla jedna moje spolužačka. A když teda vyhrála, proběhla jistá obměna evangelizační scénky stažené z webu NG – ta s hříchy, co člověka nepustí, takže nemůže uběhnout ani ň, i když se to bez nich zdá snadné. Tahle spolužačka je velmi silná osobnost – hned na začátku na otázce o důvodu smrti Ježíše Krista začala s historickými fakty. Je neskutečné, kolik toho lidi vědí, a přesto si to nespojí do pro nás jasných faktů. Inu, krátce jsem vysvětlila, scénka dotažena do konce jen symbolicky, protože už jí nebylo třeba, ale důležité bylo zapojení i pár ostatních spolužáků, co ji na začátku drželi a nechápali a poslouchali :) A tak vyhrála dort.

Po chvíli ale dorazilo ještě pár lidí, jestli už dort někdo dostal... a při jedné příležitosti získala ještě svého nového majitele ona NG Bible, která mi zůstala v kapse.

11:16, konec akce. Zítra máme schůzku, musíme naplánovat něco dalšího.

Děkuju za modlitby, mnohokrát a moc :)

Mějte se pěkně, GOD BLESS U,

Johanka

P.S. Obrázek pchází z těchto stránek.